*Lásku si nejde vynutit ani vyloudit lichotkami,přichází sama,nehledaná nečekaná,nežádana nehledaná*



Narozeniny blogu : 30.června(2008)






>>> ♥ <<<


Natašin příběh - 2.kapitola

12. března 2018 v 6:00 | ♥ VeNDy ♥ |  Píšu podle sebe i podle vás > různá témata <
Po příchodu z nádraží už tam rodiče nebyli, nechali tam jen krátký vzkaz, že se vrátí až koncem srpna, ať si to s babičkou užijou a že nemá Nataša zlobit.

Jakoby to někdy dělala.. občas si říkala, že třeba kdyby jen vyvedla něco.. něco co by od ní nikdo nečekal, třeba by si jí více všímali.
Proč jí nemají rádi?
Je to kvůli tomu že nemá jednu ruku? Nebo že je nezajímavá, moc klidná... proč? Tyhle otázky si Nataša pokládala taky velice často.

Evelína hned co přišla do domu, tak se šla převléknout po dlouhé cestě, aby mohla jít uvařit oběd, budou zapečené těstoviny, oznámila vnučce a dál se s ní nebavila.

---------------------------

Nataša přemýšlela, co by mohla dělat,zda si půjde číst její oblíbenou knihu " Selekci" která ji uchvátila hned při prvních řádcích nebo jestli se nepůjde projít do lesa, ovšem to se jí samotné moc nechtělo.
Kdyby jí alespoň rodiče pořídili psa, hned by to bylo veselejší, toho si přála už od svých 6ti let, ovšem rodiče to nebrali v potaz.

" Číst si můžu vždycky.." řekla si Nataša.. převlékla se a šla se projít k lesu.
Les jí sám o sobě děsil, člověk nikdy neví, co se uvnitř ukrývá, ano asi se bojí úplně zbytečně, ale co kdyby potkala divoké prase, nebo vzteklého psa, nikdo jí na takové situace nepřipravil, neřekl, jak by se měla zachovat, a tak raději chodila alespoň podél.
Na louce viděla skákajícího zajíce, který se tam pásl, než jí ucítil a odskákal pryč.
Všude krásně prozpěvovali ptáci, poletovali motýly a bzučeli včely. Nedaleko od lesa měl jeden starší pán svůj včelín. Vždycky to tam hodně hučelo,Natašu lákalo jít se podívat blíž a tak šla..
Došla na kraj včelína a pozorovala jak včelky vylétají postupně dovnitř a zase vylétajíc do světa, fascinovalo jí to a tak jí taková maličkost dovedla vykouzlit úsměv na tváři.

Pozorovala včelín asi půl hodiny, když v tom uslyšela za sebou kroky, nevěděla kdo se blíží a tak se ohlédla. Byl to ten starší pán co mu to patřilo.
Nataša ho pozdravila a pousmála se na něj.

"Co tady děláš" zeptal se Nataši..
" Šla jsem jen kolem, a chtěla jsem se podívat na vaše včelky." odpověděla.
"Víš že je to celkem nebezpečné, když tu jsi sama?"
"Já se jich nebojím, neubližuju jim, a tak ani oni neublíží mě" řekla a byla o tom přesvědčená.

Pána to překvapilo a tak jen přikývl a mlčel, chvilku se tam dívali s Natašou a ona se pak rozloučila a pokračovala domů.
Docela jí to překvapilo, když přišla domů skoro až na večeři, venku ten čas tak rychle utekl.
Tak si nandala těstoviny co navařila Evelína, šla se umýt a číst si do svého pokoje...

Pak spokojeně usnula..


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama